Často kladené otázky
Proč přepočítáváme výdaje a příjmy na obyvatele a pracujícího?
Tyto údaje mají pomoci při vytváření představy o rozsahu – proporcích veřejných výdajů. Kdyby v České republice platila tzv. daň z hlavy, což znamená, že by každý občan platil za všechny služby státu stejnou částku, musel by v roce 2008 přispět 148 837 korunami. Dnešní daňový systém je ale nastavený tak, že většinu příjmů státu odvádějí zaměstnanci a podnikatelé, proto uvádíme i přepočet na pracujícího. Na něj ročně připadá 308 773 korun. Pro porovnání v roce 2008 dosahuje průměrná roční mzda zaměstnanců 379 647 korun (včetně odvodů zaměstnavatele). Skutečnost, že jen málo pracujících v České republice na daních zaplatí uvedenou sumu, naznačuje vysoký stupeň solidarity lidí s vysokými příjmy.
Co je veřejné správa?
Existuje několik definic veřejné správy, které se liší vymezením jejích hranic. Na portálu Cena státu hovoříme o veřejné správě v rozsahu, jak ji definuje metodika Eurostatu ESA 95. Veřejná správa je tedy souhrnem činností resp. služeb poskytovaných organizacemi státní správy, územní samosprávy a dalšími veřejnoprávními institucemi. Podmínky pro zařazení instituce do veřejné správy jsou dvě:
1) kontrola, tzn. schopnost určovat obecnou politiku řízení organizace
2) netržní orientace – max 49 % výrobních nákladů je pokryto tržbami (zbytek musí být financován z veřejných fondů)
Jak vyplývá z uvedených podmínek, má vymezení veřejné správy arbitrární charakter, což znamená, že se instituce neposuzuje podle obsahové náplně, ale na základě uměle stanovených kvantitativních ukazatelů (proč organizace s tržbami ve výši 50% nákladů už nepatří do veřejné správy?) Tento zjednodušující přístup vyplývá ze skutečnosti, že česká legislativa (a do jisté míry ani evropská) dosud nevymezila obsah pojmů jako veřejný zájem respektive veřejnoprávní instituce. To by umožnilo vymezení veřejné správy na základě předmětu a dosahu její činnosti.
Kolik jsme už tento rok zaplatili na daních?
Rostoucí hodnota vybraných daní vychází z odhadu celkového ročního výběru a z předběžných údajů dostupných na stránkách Ministerstva financí České republiky. Jedná se o daně, sociální pojištění, cla a další poplatky.
Co znamená konsolidované?
Jelikož některé úřady a instituce převádějí peníze mezi sebou, je třeba od celkových výdajů odečíst ty, které se vykazují dvakrát. Konsolidace je tedy odstraněním duplicit.
Jaký je rozdíl mezi vládním a státním dluhem?
Ocitujme nejprve Ministerstvo financí:
Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí. Jsou v něm zahrnuta jejich dluhová pasiva, tj. půjčky, cenné papíry jiné než účasti mimo finanční deriváty a depozita držená ČKA. Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu též operace Národního fondu, bývalého Fondu národního majetku, státní fondy; Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond; Vinařský fond; Česká konsolidační agentura a její dceřiné společnosti; Česká inkasní; Správa železniční dopravní cesty; PPP Centrum; veřejné vysoké školy; část ústředně řízených příspěvkových organizací; místní rozpočty včetně nově vzniklých regionálních rad regionů soudržnosti; část místně řízených příspěvkových organizací a zdravotní pojišťovny.
Státní dluh je dluh definovaný podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech jako souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu, které vznikly ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné státní cenné papíry). Nezahrnuje tedy žádné dluhové závazky mimorozpočtových fondů, systému zdravotního pojištění a místních rozpočtů, ani státní záruky nebo jakékoliv další podmíněné závazky vládního sektoru.
Zjednodušeně řečeno, vládní dluh obsahuje oproti státnímu dluhu ještě navíc dluh dalších složek veřejného sektoru, jako jsou mimorozpočtové fondy, systém zdravotního pojištění, místní rozpočty (kraje, obce, atd.) a podobně.
|
Archiv